Vojtěch Masojídek

Firmy jako Ford, IBM nebo Commonwealth Bank narazily na limity automatizace. Ukazuje se, že na některých pozicích AI člověka plně nahradit nedokáže.

BMW ve Spartanburgu testuje humanoidy Figure v logistice a manipulaci s díly. Nejde o pódiové demo, ale o zkoušku robotů ve výrobním rytmu.

Společnost Midjourney chce vyvinout celotělový ultrazvukový skener, který by dokázal bez ionizujícího záření provést vyšetření za jedinou minutu.

Rondo, EDP a Heineken chystají v Portugalsku 100MWh tepelnou baterii. Elektřina se v ní neukládá chemicky, ale jako průmyslové teplo.

Nvidia, Fanuc a Yaskawa tlačí Physical AI do průmyslu. Cílem nejsou humanoidi, ale chytřejší robotická ramena, simulace a adaptivní řízení.

MIT ukázalo prototyp neinvazivního kardiostimulátoru. Malá náplast na hrudníku používá ultrazvukové pulzy místo elektrod v těle a ovlivňuje tak chod srdce.

Vědci ukázali metodu, která sleduje elektrickou aktivitu uvnitř zapouzdřených polovodičů. Nepoužívá rentgen, ale terahertzové vlny.

Projekt Samsungu na vývoj datových center na lodích získal schválení od regulačních úřadů. V případě úspěchu by měla řešit problémy center na souši.

Ceny pamětí začínají zpomalovat, protože spotřebitelé narážejí na hranici dostupnosti. Poptávka po AI ale stále žene ceny DRAM a NAND nahoru.

Jižní Korea schválila podporu ve výši 520 miliard dolarů pro Samsung a SK Hynix na obrovskou čipovou expanzi. Co to znamená pro svět?

Systém využívající Palantir pomáhá nemocnici odhalit varovné signály sepse. Podařilo se díky tomu zachránit život již více jak 800 pacientům.

Japonský tým ukázal nevolatilní spintronický prvek z Mn₃Sn a tantalu. Magnetický stav přepíná extrémně krátkým pulzem bez výrazného ohřevu.

Startup Itera ukázal prototyp desky plošných spojů, která místo pevných měděných cest používá tekutý kov. Vývoj hardwaru by díky tomu mohl být výrazně rychlejší.

Uživatel vystupující pod přezdívkou Cprkrn tvrdí, že po více než jedenácti letech obnovil přístup k bitcoinové peněžence s 5 BTC. Pomohla AI Claude.

Finský superpočítač LUMI ukazuje, že odpadní teplo z výpočetního výkonu nemusí být jen problém pro chlazení, ale může sloužit jako reálný zdroj pro vytápění města.